Brownfields: odstřel nádraží Těšnov je mementem

Kvůli stavbě severojižní magistrály bylo nádraží odstřeleno před čtvrtstoletím. Přestože tak radikální řešení urbanistického problému již pravděpodobně nikde nehrozí, podle odborníků ani dnes nemají průmyslové památky vyhráno. „Demolice nádraží Těšnov je traumatem předlistopadové památkové péče i varovným mementem, nic ovšem nenasvědčuje tomu, že by se něco podobného nemohlo opakovat," řekla předsedkyně Klubu za starou Prahu Kateřina Bečková. Nepůjde však podle ní o demolici jako takovou, v tom se památkové vědomí a svědomí společnosti přece jen o kousek posunulo. „Avšak i v zdánlivě chvályhodných projektech všelijakých ‚revitalizací‘ se dnes objevují nápady, které si s brutalitou těšnovského odstřelu nezadají. Z tohoto pohledu vzbuzuje obavy například připravovaná přestavba Klementina," uvedla. Obavy z toho, že odstřel Těšnova nebyl dostatečným mementem, má i ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT Benjamin Fragner. Například i proto, že každý další příklad zničení památky není nikdy zcela shodný, a tak je možné hledat kličky a výmluvy, proč bourat dál. Architektura dokládající průmyslovou éru se bourá i dnes, doložila to třeba i výstava a kniha Co jsme si zbořili, připravená zmíněným výzkumným centrem. Celkový počet zničených staveb jen za posledních deset let se počítá na stovky. K těm patří např. zbourání Ringhofferových závodů, jedné z významných průmyslových památek v Praze. To přímo vedlo k založení bienále Industriální stopy, které od roku 2001 připomíná kulturní dědictví z oblasti průmyslové architektury.

Zdroj: stavební fórum